Přikrmování kojenců nemocných cystickou fibrózou

výtvory.cz | hobby, kreativní tvoření, recepty | Hobby, kreativní tvoření, recepty

U kojenců krmených mléčnými přípravky se doporučuje začít s přikrmováním od ukončeného čtvrtého měsíce jejich života, zatímco dobře prospívající kojené děti se nezačínají dokrmovat před ukončeným šestým měsícem. Se zvyšujícím se množstvím stravy je nutné adekvátně zvýšit i dávku enzymů. Přes zavádění příkrmů však zůstává mateřské nebo kojenecké mléko základem výživy dítěte do jednoho roku.
Nemléčný pokrm se podává zásadně lžičkou vždy na začátku krmení. V první den přikrmování podáme děťátku při předpoledním krmení půl kávové lžičky ovocného pyré a potom jej normálně nakojíme nebo nakrmíme z lahve. Přes den sledujeme, jestli podání nového jídla nevyvolalo jakékoliv zdravotní problémy. V případě objevení vyrážek nebo ekzémů (projev alergie) už víc ovoce nepodáváme minimálně několik měsíců. Řidší nebo barevnější stolice není důvodem k přerušení přikrmování, pokud ji neprovázejí bolesti a křeče.
Druhý den podáme ve stejném čase jednu celou lžičku stejného ovocného pyré a opět kojíme (krmíme z lahve). Postupně zvyšujeme podíl ovocné dávky, zároveň však nabízíme kojení nebo krmení.
Po bezproblémové dvoutýdenní až třítýdenní konzumaci ovocného pyré zkusíme podat v době poledního krmení zeleninové pyré (rozmixovaná zeleninová polévka s malým množstvím rostlinného oleje). Opět začínáme malým množstvím zeleninového příkrmu a vytrvale kojíme či krmíme kojeneckým přípravkem. Další pokrmy (obilninové kaše, maso, vejce, mléčné výrobky apod.) zavádíme postupně. Mezi podáním jednotlivých nových pokrmů je vždy nutné zachovat časový odstup alespoň pět dnů. Toto období poskytne dítěti čas, aby si na chuť, vůni a konzistenci nového pokrmu zvyklo a rodič se mohl ujistit, že podávaný pokrm nezpůsobuje malému strávníkovi žádné problémy (vyrážky, průjmy, zvracení).
Doporučení podávat výrobky z pšeničné mouky (chléb, pečivo a těstoviny) po ukončeném sedmém měsíci platí v současnosti pro všechny děti kvůli stále vyššímu výskytu nesnášenlivosti lepku (celiakie). Rýže, pohanka a kukuřičná krupice však lepek neobsahují, mohou se proto podávat ve formě kaší už půlročním kojencům. Obilninové kaše připravujeme pro CF kojence na rozdíl od běžné praxe ne sladké, ale slané. Krupici nebo obilniny nejdříve uvaříme ve vodě, po uvaření přidáme odstříkané mateřské nebo kojenecké mléko, půl lžičky rostlinného oleje (kvůli zvýšení energetické hodnoty pokrmu i k doplnění chybějících mastných kyselin), sůl a podáváme hlavně jako večerní jídlo před spaním.
Maso a vaječný žloutek je vhodné kojencům vmixovat do zeleninového pyré. Pokrm mírně osolíme a přidáme půl lžičky rostlinného oleje. Jako první mléčný příkrm je vhodné podat bílý smetanový jogurt, později tvrdý sýr. S tvarohem je lepší počkat do ukončení prvního roku. O náhradě kojeneckého mléka kravským mlékem běžně dostupným v obchodní síti rozhodne lékař. Nemělo by to být ale dříve než po dovršení dvanáctého měsíce života dítěte. Co se týká kojení, jestliže má matka dostatek mléka a tento způsob výživy vyhovuje jí i dítěti, je možné v něm úspěšně pokračovat do věku 18 až 24 měsíců.
Dítě by mělo v období svých prvních narozenin dostávat minimálně šest porcí jídla denně. Každá porce by měla obsahovat ovocný nebo masozeleninový, obilninový či obilninozeleninový příkrm a mléko. Množství potravin je možné kombinovat. Když např. dítě sní celý banán, nemusíme mu už nabízet půlku jablka, případně jestliže si pochutná na větší porci masa, nedostane už ten den vejce apod.
Při přípravě ovocných, zeleninových a masových jídel je vhodné používat zpočátku mixér, který umožní přípravu jídel hladké konzistence. Děti jedí mixované pokrmy obvykle bez problémů, zatímco jídla obsahující kousky potravy odmítají.
U dětí s CF je velmi důležité zajistit co nejméně problémů při krmení. Proto se mixování stravy doporučuje až do věku dítěte, kdy se v jeho stolici nenacházejí celé kousky požité potravy (např. kousky mrkve, celý hrášek apod.).
Pro nácvik kousání je vhodné podat kousek jablka, sušeného ovoce, tvrdého sýra či v páře povařené mrkve nebo chlebové kůrky jako tzv. „jídlo do ruky“. Podáváme je kojencům, kteří již umí samostatně sedět, a to mezi hlavními jídly. Důležité je, abychom i k těmto pokrmům podali dítěti enzymy v dostatečném množství. Je-li časový interval mezi konzumací jídla a posledním užitím enzymů delší než dvě hodiny, podáme další substituci. Výjimku tvoří jen ovoce, které na svoje strávení enzymy nepotřebuje.

Zdroj: Příručka o výživě u nemocných cystickou fibrózou, Vydal Klub nemocných cystickou fibrózou, Praha, 2010.